Někteří z vás si možná pamatují naše články, které se týkaly různých zajímavostí hranických ulic a náměstí. Nyní bychom se chtěli soustředit na některá hranická sídliště.
Většina z nás na jednom z panelákových sídlišť prožila své dětství, dospívání, měla tu svůj první byt či pronájem. Barevné průlezky, klepače, plná parkoviště, vlastní samoobsluhy nebo kluziště z hřiště. To je jen pár charakteristických znaků sídlišť, jak je známe asi všichni.
Ale věděli jste, že například sídliště Kpt. Jaroše bylo jedno z prvních panelových sídlišť v celém Olomouckém kraji a že třeba Struhlovsko vzniklo na místech, kde se nacházelo železniční nádraží?
Jaslo a Nová: sídliště pro armádu
Jako první, ještě cihlové, u nás vyrostlo sídliště Jaslo, které se v současnosti nachází v ulici Nádražní, dříve ulice Fierlingerova (1948 až 1991). Bylo budováno již v letech 1953 až 1954 a nové byty sloužily primárně příslušníkům armády z nedalekých kasáren nesoucích stejný název Jaslo.
Ostatní panelové domy stojící na protější straně vznikly později, v 70. a 80. letech.
S armádou a kasárnami je spojeno ještě jedno hranické sídliště, a to sídliště Nová. Tento název získalo díky tomu, že v té době se nacházelo na zcela nové ulici. V listopadu 1983 byly do jaselských kasáren umístěny útvary sovětské armády, které tu měly zajišťovat obsluhu raket středního doletu. S nimi do Hranic přišly i jejich rodiny, kvůli nimž bylo sídliště v letech 1984 až 1985 původně budováno (proto jej někteří také označují jako Ruské pole).
Sídliště CVH bylo pro cementáře
Dalším, ještě cihlovým sídlištěm bylo Cementářské sídliště, pojmenované podle blízké cementárny, která byla postavena v letech 1954–1956. V důsledku toho vzniklo nové sídliště pro její zaměstnance. Podobně jako na dalších sídlištích i tady byl postaven také blok prodejen, kde se nacházela pasáž, obchody, restaurace, kulturní dům (dnešní K&V Top) a další služby. Původní zástavbu ještě v roce 2007 doplnily další dva bytové domy.
Kpt. Jaroše – první sídliště v kraji
V roce 1959 se začalo s bytovou výstavbou v původní Riegrově ulici. Dříve bylo toto území součástí Panské zahrady, která se rozprostírala před hranickým zámkem. Během 1. světové války zde byly postaveny dřevěné baráky, ve kterých se nacházela nemocnice, kam byli umisťováni vojáci z východní fronty. Od roku 1959 tu vyrůstalo první panelové sídliště v Hranicích a také v celém Olomouckém kraji. Panely byly vyráběny přímo na místě v provizorní panelárně.
Struhlovsko
Na rozlehlých loukách a polích, které se rozprostíraly za budovami kasáren gen. Zahálky, se přesně před 60 lety začalo s výstavbou nového sídliště Struhlovsko. V lokalitě se před stavbou nacházely nejen chudinské domky z 30. let 20. století, ale také například malé železniční nádraží, zaniklé v roce 1927. Stálo v místech před dnešním domem č. p. 1414–1415, společně s pomníkem císaře Františka Josefa I. a dokonce s menším hřbitovem.
Stejně jako ostatní sídliště i tady areál doplnila prodejna potravin a služeb, školka, jesle a základní škola. Celkem na Struhlovsku vzniklo přibližně 536 bytů a také jedná neobvyklost – a to čtyřpodlažní blok s posunutou hraniční čárou – tak zvaná Harmonika, která se ve stejné době budovala i na opačném konci města, na Hromůvce. A jakže vznikl název Struhlovsko? Snad podle mlýnské strouhy nebo po pstruzích, nacházejících
se v místním potoce.
Hromůvka
Podél dnešní ulice Zborovská a Palackého bylo od roku 1966 budováno další panelové sídliště, Hromůvka. Vzniklo na místě po původních přízemních domcích, na zemědělské půdě, polích a pozemku vrchnostenské cihelny z 18. století.
Stejně i tady bloky domů doplnil jednopatrový cihlový dům s restaurací, obchody, službami a školka. Poslední panelové domy zde vyrostly až v letech 1990 a 1992. Označení lokality Hromůvka pochází už z konce 19. století a říká se, že zde stály
stromy, do kterých několikrát „uhodil hrom“.
Pod Lipami, Pod Nemocnicí, 1. máje, Na Hrázi
V Hranicích se nacházejí další sídliště, která mají také své zajímavosti. Dnešní sídliště Pod Lipami je například pojmenováno podle stromů, které obklopovaly barokní sochu Panny Marie pocházející z roku 1731.
Stejně tak zde od 60. let bylo budováno sídliště Pod Nemocnicí pro zaměstnance nedaleké nemocnice. Podobně jako vyrůstaly panelové domy na tř. 1. máje, tak i sídliště v ulici Galašově a Na Hrázi muselo ustoupit původní zástavbě – domkům, usedlostem, vilám, zahradnictví nebo dokonce mlýnu s přírodní hrází a mlýnskou strouhou. Původní ráz ulic se tak změnil k nepoznání.
Jsou součástí našich životů
Budováním sídlišť, která obklopila původní, dlouhá léta se vyvíjející půdorys města, se kladl důraz na výstavbu nových bytů, kterých byl ve městě značný nedostatek. Hledělo se více na rychlé a jednoduché postavení nových staveb než na modernizaci stávajících, někdy i hodnotných historických budov.
Většině hranických sídlišť byla ponechána zeleň a staly se tak příjemným bydlením. Ať už máme na panelová sídliště názor jakýkoliv, staly se součástí našich životů i vzpomínek a díky nim má většina z nás kde bydlet.
Text: Mgr. Kateřina Valentová
