V Hranicích se v současnosti nachází 91 ulic, když nebereme v potaz místní části. Stejně jako jiná místa v České republice i ulice našeho města mají svá „nej“ a některá vás mohou i překvapit.
Hranické ulice mají dlouhou a složitou historii. V minulosti prošly několika přestavbami a některé původní ulice byste dnes ani nepoznali, nebo dokonce již neexistují. Současně s jejich podobou se měnil i jejich název. S jistotou můžeme říct, že největším měnitelem názvu jsou hranická náměstí. Jejich historii a proměny vám však přineseme v některém z dalších čísel Hranického zpravodaje. Nyní se budeme soustředit jen na ulice. Která je nejdelší a která naopak nejkratší? Které zůstal její původní název a která ho naopak několikrát během let změnila? Kde stojí nejstarší a nejmladší sídliště v Hranicích? A proč se jedna jmenuje po konžském politikovi? Pojďme si nyní tyto ulice představit.
Nejdelší vs. nejkratší ulice
Dokážete s jistotou říci, která ulice je nejdelší? Asi vás napadne ulice Zborovská, třída 1. máje nebo třída Československé armády. Nejdelší je však ulice Bělotínská, která je dlouhá celých 2,184 kilometru. Začíná u kruhového objezdu u Hypermarketu Albert a končí za firmou Tondach. Tato ulice je známá tím, že zde sídlí dva hranické průmyslové koncerny, a to již zmíněný Tondach, výrobce pálených tašek, a cementárna. Naopak nejkratší ulicí je málo známá ulička, která spojuje ulici Kropáčovu a tř. ČSA a nese jméno Tesaříkova. Měří pouhých
42 metrů a sídlí na ní jediný dům čp. 536. Dostanete se do ní, když sejdete po farních schodech směrem ze Školního náměstí a přejdete přes přechod.
Nejčastěji měněný vs. nejstarší název ulice
Pamětníci si určitě ještě pamatují například Leninovu ulici (dnešní Radniční ulice), třídu Sovětské armády (Teplická ulice), Zápotockého ulici (Zámecká) nebo ulici 14. října (Farní). Historici si mohou také pamatovat ulici Friedricha Frőbela (dnešní Komenského), Fierlingerovu (Nádražní) nebo ulici U nemocnice (Partyzánská). Hranické ulice získávaly své současné názvy nejčastěji od počátku 20. století a některé několikrát svůj název změnily. Jedna z ulic, která měnila svůj název častěji než ostatní, je tř. 1. máje. Do poloviny 19. století se jmenovala Horní ulice, poté až do roku 1918 Nádražní třída. V období první republiky do roku 1939 nesla název Wilsonova třída, během druhé světové války se opět jmenovala Nádražní třída a po válce se nově označuje jako ulice Generalissima Josefa Stalina. Své současné jméno nese od roku 1964, jako poctu svátku práce. Najít ulici, která nikdy nezměnila název, je velice složité. Je pravda, že se některé ke svým původním jménům vrátily, přesto svůj název změnily. Jedna z mála, která neměla důvod své označení měnit, je ulice Hřbitovní.
Nejkurióznější název
Když projíždíte Hviezdoslavovu ulici, všimli jste si někdy ukazatele odkazujícího na ulici Patrice Lumumby? Znáte osobnost tohoto jména? Patrice Émery Lumumba byl konžský politik a vůdčí postava národního osvobozeneckého hnutí v bývalém Belgickém Kongu. V roce 1960 se stává prvním předsedou vlády nově vzniklé republiky Kongo. Záhy však v zemi proběhne vojenský převrat a Lumumba je sesazen a uvězněn. Přes protesty světové veřejnosti i mnoha politiků je za účasti belgických důstojníků nakonec zavražděn. Podobně jako Nelson Mandela i Patrice Lumumba se stává symbolem boje za nezávislost v Africe. V České republice jsou po něm pojmenovány pouze dvě ulice, a to v Ostravě a v Hranicích. Původně ulice byla označována podle spisovatele Václava Beneše Třebízského, a to až do roku 1964, kdy byla přejmenována. V ulici toho dnes však již moc nenajdeme. Od roku 1981 byla postupně zbourána, aby ustoupila nově budované silnici I/47.
Nejvíce proměněný vzhled
V souvislosti s úplnou přeměnou ulice Patrice Lumumby bychom si nyní mohli říct něco o dalších ulicích, které kompletně změnily svůj vzhled. Svou podobu částečně změnila každá ulice, která se v Hranicích nachází, některé však radikálněji než ostatní. Kdybyste Hranice naposledy navštívili v 70. letech minulého století, třídu 1. máje byste již nepoznali. Původní ulice byla lemována krásnými vilami a různými domy až ke Kunzově vile a dál. Následně však původní výstavba zmizela a byla nahrazována moderními komplexy, jako je Hotel Cementář, obchodní dům Koloseum nebo restaurace Monika. Podobně výrazně změnila podobu ulice 28. října, kde původní domy musely ustoupit rozšiřující se silnici, nebo ulice na Hrázi či Zborovská, kde staré usedlosti nahradila panelová sídliště.
Nejstarší vs. nejnovější sídliště
Panelová sídliště byla v našem městě budována již od roku 1959. Víte, které bylo postaveno jako první? Úplně první panelové sídliště v Hranicích a dokonce v celém Olomouckém kraji je sídliště kpt. Jaroše, které bylo vystavěno na místech dřevěných baráků rezervní nemocnice z první světové války. Naopak nejnovější, jehož výstavbu si mnozí z nás jistě pamatují, je sídliště na Jižní. Hranické ulice prošly mnoha přestavbami a někdy velmi necitlivými stavebními úpravami, avšak nadále si zachovávají své kouzlo a jsou neodmyslitelnou součástí našeho města.
