Milovníci technických a industriálních památek či zajímavostí mají na Hranicku co obdivovat.
Jednou z nejznámějších dominant, která je s městem neodmyslitelně spjata, jsou viadukty – unikátní trojmostí. Výstavba jednokolejné železniční trati byla zahájena roku 1836 a spojovala Vídeň s Haličí. Historické mosty tak dotvářely severovýchodní část rakouské monarchie, tzv. Severní dráhu císaře Ferdinanda. Železniční mosty, jejichž celková délka činí 430 metrů, jsou tvořeny 32 oblouky. První z viaduktů byl dokončen roku 1844 a je vystavěn z cihel. Druhý – kamenný oblouk – byl po 3 letech práce dokončen v roce 1872. Dostavění třetího, betonového mostu, bylo přerušeno první světovou válkou.
V roce 2004 proběhla rekonstrukce nejmladšího viaduktu a o 3 roky později byl opraven i ten nejstarší. V roce 2007 došlo i k zapsání na seznam kulturních památek.
Součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda byl i jediný tunel, konkrétně ve Slavíči. Ten patří k nejstarším technickým památkám svého druhu ve střední Evropě a je dokladem budování prvních železnic v České republice. Jeho výstavba začala v roce 1845, ale v provozu byl pouze do roku 1895. Jeho prostory byly dále využívány jako sklad obilovin a brambor. Tunel je dlouhý téměř 259 metrů a vstupní portály byly v roce 2006 rekonstruovány. Dnes je tunel běžně přístupný veřejnosti, umožňují-li to opatření spojená s covid-19.
Ze Slavíče je to kousek na Rybáře, kde je zajímavé technické dílo, lávka přes řeku Bečvu, která byla postavena po povodních v roce 1997. Lávka slouží jako přechod přes řeku pro pěší i cyklisty.
Na opačném konci Hranic stojí výpravní budova nádraží v Teplicích nad Bečvou, která patří k významným příkladům železniční architektury. Postavena byla v roce 1939 ve funkcionalistickém stylu. Měla usnadnit příjezd nových návštěvníků a podpořit tak rozvoj lázeňské turistiky. V současné době sídlí v budově
Infocentrum k Hranické propasti a připravuje se zde vybudování interaktivního muzea.
Kousek od teplického nádraží směrem do Černotína je významná technická památka, areál, ve kterém se nacházejí tři vápenky, provozní budovy a vápencový lom. První zmínky o pálení vápna na Hranicku pocházejí z roku 1533. Stavba vápenky začala v roce 1850, o 12 let později byla doplněna vysokou pecí a v roce 1870 byla přistavěna kruhová pec. Pálené vápno bylo tímto složitým procesem vyráběno až do roku 1976. Kruhová vápenka pak byla přestavěna v devadesátých letech na motorest a dnes je zde Casino Bonver.
Směrem k Hranicím se nachází v lázeňském areálu v Teplicích nad Bečvou kotelna se strojovnou, technická památka postavená ve funkcionalistickém stylu v letech 1933 až 1934. Spolu s nedalekou budovou pošty tvoří objekt kotelny kvalitní soubor hospodářských staveb.
Nedaleko od kotelny se u řeky Bečvy tyčí betonové sloupy. Ty jsou tím jediným, co zbylo po převlékacích kabinách pro říční koupaliště. Postaveny byly v roce 1938 podle návrhu Karla Kotase. Jednalo se o dřevěnou budovu s podélnými okny, která stála na betonových pilířích, aby odolala povodním. Říční koupaliště v Bečvě stejně jako převlékací kabiny jsou už dnes jen historií.
Další technické památky na Hranicku
Červekův větrný mlýn ve Skaličce je svými rozměry největší větrný mlýn v Česku a naposledy byl v provozu v roce 1966.
Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích je nejzachovalejším dřevěným sloupovým větrným mlýnem německého typu v Česku.
Větrný mlýn v Porubě u Hustopeč nad Bečvou je holandského typu, postavený byl v roce 1853 z cihel v klasické podobě komolého kužele.
Vodárna Radíkov je unikátní soubor staveb a technického zařízení k jímání, čerpání a shromažďování pitné vody. Vodárnu vyrobila firma Sigmund Hranice.
Technická rarita: Akvadukt v Hrabůvce
Při stavbě dálnice D1 kolem obce Hrabůvky byl postaven zahloubený a přesypaný most, který převádí místní komunikaci, plynovod a Drahotušský potok. Koryto toku má přirozený charakter a pouze na mostě je regulované kamennou dlažbou. V potoce se vyskytují zvláště chráněné druhy, například rak říční.
