Zbrašovské aragonitové jeskyně se těší velké oblibě, ročně je navštíví na padesát tisíc návštěvníků. Už více než 40 let pravidelně ožívají od července až do října současným výtvarným uměním.
Zbrašovské aragonitové jeskyně, které byly objeveny před více než sto lety, se mohou pyšnit řadou unikátů nejen v republice ale i v Evropě. „Raftové stalagmity uvidíte nejblíž v Maďarsku, jezera plynu, který vyvěrá ze země, a ještě nikdy nebyl na zemském povrchu, nenajdete v celé Evropě. Prostě na co se tu podíváte, to je unikát,“ řekla v rozhovoru vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.
Pro návštěvníky fungují jeskyně v omezeném provozu už od února, ale teprve od dubna začínáte sezonu naplno. Jak se na turisty vlastně připravujete, na hradech leští okna a vymetají pavučiny, co vše je potřeba udělat v jeskyních?
To, co popisujete na hradech, je potřeba každý rok udělat i v provozní budově jeskyní, tu naši jsme navíc v zimě i nově vymalovali. V podzemí je nejdůležitějším úkolem ošetření aragonitové výzdoby proti mikrobiálnímu napadení a likvidace tzv. lampenflory okolo reflektorů, obojí speciálními postřiky. Technici zkontrolují a opraví všechna elektrická zařízení, tzn. veškerá svítidla, zásuvky, rozvaděče, čerpadla, a to i v prostorách zaplavených oxidem uhličitým, který se v takovém případě předem odsaje. Proběhne lezecké cvičení hasičů, geologové odeberou potřebné vzorky, nainstalují přístroje a všechno korunuje umytí celé návštěvní trasy vysokotlakým čističem. Dost práce na jediný měsíc provozní přestávky, co říkáte?
Jeskyně jsou hlavně v letních měsících oblíbeným cílem turistů. Kolik návštěvníků k vám během roku přijde?
Každoročně k nám zavítá okolo 45 až 50 tisíc návštěvníků. Konkrétně v roce 2023 přišlo 44 951 osob.
Máte přehled, ze kterých koutů světa k vám zavítají? Předpokládám, že i průvodci musejí být připraveni a výklad musejí zvládnout v několika jazycích.
Předem objednaným výpravám z ciziny se snažíme zajistit výklad v jejich jazyce, pokud ho některý z průvodců ovládá. Angličtina je dnes už standardem a každý z průvodců musí ovládat minimálně jeden světový jazyk, aby dokázal i individuálním návštěvníkům zařazeným do výpravy s českým výkladem podat alespoň základní informace. Máme pro ně také k dispozici tištěné texty v osmi jazycích, které pak u východu vrátí průvodci. Ty využíváme zejména u méně frekventovaných jazyků, např. maďarštiny, španělštiny, holandštiny apod.
Přišla do jeskyní někdy nějaká kuriozní návštěva?
Práce s lidmi přináší různé zážitky, od veselých historek přes komplikace až po nepříjemnosti. To k naší práci patří a musíme to vždycky nějak vyřešit. Návštěvní provoz je jako rozjetý vlak, má svůj „jízdní řád“, bezpečnostní náležitosti a postupy, takže ne vždy můžeme lidem vyhovět tak, jak by si právě přáli. Drtivá většina návštěvníků ale odchází spokojená, o čemž svědčí i zápisy v návštěvní knize na konci prohlídkového okruhu a pochvaly našim průvodcům, které dostávám prostřednictvím webu, mailu nebo i osobně. To mě vždycky zvlášť potěší.
Výzkumné práce jsou nejspíš nedílnou součástí jeskyní. Jaké jsou výsledky z poslední doby?
Před pár týdny ukončila Mendelova univerzita Brno tříletý multioborový výzkum Hranického krasu, jehož poznatky prezentovala na odborné konferenci a jsou také k vidění na výstavě Hranice poznání na Staré radnici do 11. srpna. Vypíchla bych například dvě ne úplně radostná zjištění, že se i v kyselce v Hranické propasti vyskytuje kontaminace léčivy a hnojivy, nebo že i v době klimatických změn stále odvádí vodu z povrchu polí na krasovém podloží drenážní systém, na řadě míst navíc zborcený či ucpaný. V současnosti se odborníci zaměřují hlavně na zpřesnění hydrogeologických souvislostí vod v jeskyních, Propasti, lázeňských pramenech a dalších lokalitách, mj. v souvislosti s plánovanou stavbou suchého poldru Skalička.
Objeveny byly před více než sto lety. Myslíte si, že jsou ve Zbrašovských aragonitových jeskyních odhalena všechna tajemství?
U jeskyní to nemůžete říci prakticky nikdy. I kdyby šlo o maličkou jeskyňku v osamělé vápencové skalce, která evidentně nemá žádné pokračování, může se v ní najít třeba vzácný brouk, rostlina nebo kost pravěkého zvířete. Natož pak ve zbrašovském systému, který máme v současnosti zmapovaný v délce 1435 m, tam může čekat mnoho dosud neobjevených chodeb i odborných poznatků. Oxid uhličitý ale komplikuje vstup do níže položených partií, proto speleologický průzkum i odborná bádání postupují zdánlivě pomalu.
Která část jeskyní nebo jejích výzdoba je nejzajímavější, spíše unikátní? Čím jsou jedinečné?
Na odpověď by nestačila celá stránka. Zbrašovské jeskyně jsou jediné v naší republice, které spoluutvářela uhličitá kyselka, a z toho vyplývá jejich unikátní vývoj, výzdoba i mikroklima. Raftové stalagmity uvidíte nejblíž v Maďarsku, i když ne tak štíhlé a elegantní jako u nás; jezera plynu, který vyvěrá ze země, a ještě nikdy nebyl na zemském povrchu, nenajdete v celé Evropě. Prostě na co se tu podíváte, to je unikát.
Zbrašovské aragonitové jeskyně už více než 40 let pravidelně ožívají od července až do října současným výtvarným uměním. Na jaká díla se můžeme těšit letos?
Sáhli jsme opět do osvědčené „sklářské líhně“. U příležitosti 80. výročí vzniku Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí uspořádáme výstavu prací jejích studentů, která ponese název VODA/SKLO/VODA. Moc se na ni těšíme a doufám, že se i návštěvníkům bude líbit.
Za rozhovor děkuje Liba Mátlová
