Říká se, že most je mladší bratr cesty – pomáhá překonávat překážky a bariéry v prostoru. A právě proto bychom chtěli věnovat část našich výletů i jim. Takzvané římské mosty jsou jednou ze zajímavostí v hranickém regionu. Neví se o nich mnoho, jejich název i původ je velmi nejasný a pamětníci i prameny mlčí.
V okolí Hranic se vyskytuje několik „římských mostů“. První z nich se nachází kousek od Stříteže nad Ludinou a dostanete se k němu po příjemné asfaltové cyklostezce, která začíná hned naproti odbočce na Velkou. Tento starobylý kamenný klenutý most přes potok Ludinu u lesa Doubravy stojí v místech, kde procházela stará obchodní cesta takzvaná Oderská, vedoucí z Potštátska. Most byl z původního stanoviště přesunutý při stavbě Severní dráhy v Hranicích v roce 1847. „Most je starý zhruba 170 let a vznikl přeložením staršího mostu, který stál v trase budované železnice a musel být zbourán. Kámen ze zbouraného mostu byl údajně použitý na stavbu mostu nového,“ sdělil milovník historie Pavel Kujal z Hranic.
Přímo v centru Hranic najdeme další z mostů římského typu. Jedná se o mostek v Čaputově dvoře v Komenského ulici, pod kterým protéká řeka Ludina. Most býval dříve dřevěný, dnes na místě najdeme zděný most se dvěma oblouky. Zajímavostí je, že opravu mostu zařizovali městští řemeslníci a vrchnost byla povinna platit stavební materiál, jako bylo dřevo a kámen.
Třetí most je nedaleko od Wellartova mlýna, který najdete na ulici Mlýnská v Hranicích. Podle dostupných zdrojů pochází most zřejmě z přelomu 17. a 18. století.
Čtvrtý most stojí u zříceniny hradu Drahotuš, který se nachází kousek nad obcí Podhoří, a vede k němu modrá turistická stezka, začínající u kostela v Podhoří. „Most pochází ze 17. století, kdy nahradil rozpadlý dřevěný most. Od té doby byl také nejméně dvakrát přestavěný a rozšířený,“ doplňuje Pavel Kujal. „Pojmenování římský most je trochu zavádějící, protože Římané Hranicemi nejspíš nikdy neprošli. Prokazatelně byli v Olomouci, kam doputovali z jihu, přes Prostějovsko a Drahanskou vrchovinu. Všechny tři mosty nesou známky moderních zásahů, jako je spojování kamenů cementovou maltou, která se v našem prostředí používá teprve od konce 19. století, respektive v Hranicích od začátku 20. století,“ vysvětlil Pavel Kujal.
At´ už je to tedy s římskými mosty jakkoli, přesto jsou zajímavé a stojí za to je vidět na vlastní oči.
