Bývalá Beseda, JKP, kavárna, knihovna, společenský sál, prodejna obuvi, City nebo Aquarium bar. Výčet z mnoha jmen, které nesl a nese dům čp. 121 na severní straně náměstí.
Každá generace Hraničanů využívá jiný název pro pojmenování domu, který býval centrem společenského a kulturního života v našem městě, přesto každý ví, o kterém místě je řeč. Dům s bohatou historií sahající až do 16. století vystřídal řadu majitelů a my si nyní některé z jeho funkcí v běhu času představíme blíže.
Dům čp. 121 byl od základů nově vystaven na místě starého měšťanského domu, který byl zbořen v roce 1932. Starý stržený dům byl vybudován jako zděný a nahradil tehdejší dřevěné stavení již v první třetině 16. století v dobách, kdy město vlastnili Vilém a Jan z Pernštejna. V té době bylo také celé město obehnáno silnými kamennými hradbami a došlo k přestavbě staré tvrzi na čtvercový zámek. Důkazem Pernštejnské plánovité výstavby zděných domů na náměstí je stříbrný groš nesoucí letopočet 1523, který nalezli dělnicí v základech původního domu při jeho bourání v roce 1932.
Kvůli zničení původních a nejstarších městských knih během 19. století se hlubší historii, která sahá před 16. století, bohužel nedovíme. Z dochovaných archivů však víme, že ve druhé polovině 16. století dům vlastnil měšťan a obchodník se suknem Jan Ovesný, který také několikrát stanul jako purkmistr v čele města. K domu v té době patřily i louky, ležící proti dnešní Staré střelnici podél řeky Bečvy. Poté dům několikrát vystřídal majitele. Například Marek Kožešník, který měl dům v držení během válečných let v polovině 17. století, pro nemožnost obživy vojáků stavení radši opustil. V té době se totiž v Hranicích střídala vojska císařská i švédská. Vojáci se nastěhovali do domů měšťanů i na předměstí a obyvatelé je museli na vlastní náklady živit.
Ke konci 17. století dům připadl Janu Böhmovi, který jej opravil a na náměstí na místo před domem nechal vystavit sochu Panny Marie na zděném podstavci, která zde stojí dodnes.
Po další řádce různých majitelů dům v roce 1821 získává nadporučík Alois Kallous a jeho žena Rozálie. Kallous byl synovcem Josefa Dobrovského, s nímž si pravidelně dopisoval. Po smrti obou manželů koupila dům v roce 1869 Občanská záložna v Hranicích, která měla na domě finanční pohledávky u zemřelé majitelky. Záložna nechala místnosti v přízemí pronajmout c. k. finanční stráži, což byl ozbrojený sbor ministerstva financí, který dohlížel na střežení státní hranice. V prvním poschodí byly umístěny kanceláře záložny a zbytek místností využívala Občanská beseda Jurik založená roku 1861.
Později Beseda převzala také místnosti záložny a po výstavbě velkého sálu v zadní části budovy se tu soustředil veškerý český společenský a kulturní život města. Konala se tu divadelní představení, přednášky nebo koncerty.
Za první republiky až do vystavění nového domu v roce 1932 se v přízemí nacházel průjezd na dvůr se schodištěm do prvního poschodí. Vpravo pak byl hostinec a kavárna. Prostorný sál v zadní části budovy sloužil k tanečním hodinám hranického gymnázia, tanečním zábavám nebo čajům o páté.
Po vybudování nového domu na základech původního v roce 1932 byla do přední části přízemí umístěna prodejna obuvi firmy Baťa, do prvního poschodí pak kavárna Beseda a restaurace s přilehlým divadelním sálem a ostatními společenskými místnostmi.
Po skončení druhé světové války v roce 1945 a zrušení kavárny byly prostory v prvním poschodí přiděleny Osvětové besedě a knihovně. K velkým změnám dochází v roce 1964, kdy došlo ke sloučení Osvětové besedy a závodní organizace ROH n. p. Sigma a n. p. Cementárny v Jednotný klub pracujících neboli JKP. Do celé budovy tak byly umístěny klubovní, provozní a společenské místnosti JKP. Pouze v přízemí zůstala prodejna obuvi, a to až do roku 2004. Knihovna své prostory uvolnila kavárně v roce 1982.
JKP měl v Hranicích zajišťovat „vzdělávací, kulturní a politicko-osvětovou výchovu obyvatel města“ a navazoval tak na činnost staré Besedy. Konaly se zde divadelní představení, koncerty nebo také mikulášské besídky. V roce 1990 pak byla činnost JKP postupně zrušena.
Od roku 1989 v domě dále sídlila kavárna a prodejna obuvi. Společenský sál by využíván již sporadicky, a to na různé kulturní akce v našem městě. Například pro koncerty, divadla, představení To nejlepší z gympla, hranickou miss/dívku nebo jiné kulturní akce. Po přestavbě budovy zde dnes sídlí City a Aquarium bar, který nadále slouží k setkávání občanů města. Avšak prvorepublikovému kavárenskému duchu či čajům o páté se již dnešní atmosféra nevyrovná.
