Hranické arboretum slouží již více než 125 let jako domov světového přírodního bohatství. Arboretum uchovává sbírku různorodých dřevin, rozmanitých rostlin a květin. V hranickém arboretu nalezneme i prvky neživé přírody, jako jsou horniny a skalky nebo tůňky. Občas tam narazíme i na drobné živočichy či houby. Člověk zkrátka nemusí v Hranicích chodit daleko, aby navštívil všechny krásy přírody – máme je všichni takzvaně „na dosah ruky“.
Stromy z Vídně
Historicky se změny a rozšíření arboreta rozdělují na sedm etap, počínaje jeho založením a výstavbou v roce 1896 za Rakouska-Uherska. První sadební materiály byly dovezeny z vídeňského Schönbrunnu. Po určité době se však zjistilo, že povětrnostní podmínky a lokace nepříznivě ovlivňují výsadbu. Proto byl v severní části vysazen ochranný pás ze smrku a borovice. Během první světové války uhynulo mnoho exponátů, protože se o arboretum nikdo nestaral.
Druhá etapa, datovaná od roku 1922, se řadí mezi nejvýznamnější, neboť proběhly výstavby cestiček, rybníku, teras, školek, rozária a podobně. Především došlo k rozšíření arboreta o téměř 2,5 ha, což bylo více než dosavadní výměr. Velké zásluhy se připisují zahradníkovi Františku Janečkovi, který se o arboretum staral až do svých 80 let. Bohužel i druhá světová válka se podepsala na stavu arboreta, kdy byly na pozemku budovány zákopy a protiletecké kryty během dokončování pohraničního opevnění. Tyto změny zasahují až do třetí etapy (1939–1945), která byla vizitkou nacistického válečného barbarství. Bezohledně byly vykáceny prostory arboreta, vzniklo tam cvičiště a nasadily se brambory. Stromky a keře ze školek byly vytrhány, polity benzínem a zapáleny. Obdobně bylo naloženo i s českými jmenovkami exemplářů.
V následujících třech etapách docházelo k rekonstrukcím a doplnění nových, zničených i uhynulých dřevin. Mnoho vysazených stromů muselo být vykáceno a část pozemku byla vymezena pro stavbu letního kina. Tyto úpravy trvaly až do roku 2008.
Současný stav
Sedmá a současná etapa je kromě celkového prosvětlování kácením přebytečných a napadených dřevin charakteristická pokračující inventurou a vytvořením botanicko-geologické skalky. Tento útvar umístěný podél vstupního chodníku do školy kombinuje sbírku 4 druhů hornin a téměř 100 druhů rostlin a keřů.
Péče o arboretum probíhá celoročně a zahrnuje širokou škálu činností. Od sečení trávy, pletí záhonů, tvarování keřů přes kácení napadených stromů, kompostování až po výměnu laviček, štěrkování pěšinek, opravy plotů a mnoho dalších. Tyto práce zajišťují stálí zaměstnanci a studenti školy.
Vzdělání i procházky
Ať už hledáte místo pro odpočinek a klid, chcete se naučit něčemu novému, nebo se zkrátka rádi procházíte mezi stromy, arboretum je to správné místo. Plní například funkci výukovou, která je významná pro žáky všech škol, nejen lesnické školy. Dále nám pomáhá si uvědomit, jak důležité je přírodu chránit a pečovat o ni. Její pestrobarevnost v nás vyvolává příjemné pocity, proto nesmíme zapomenout ani na funkci estetickou.
Arboretum lze navštívit denně od dubna do září od 9 do 18 hodin a od října do března od 9 do 16 hodin. Na komentované prohlídky je nutné se předem objednat nebo navštívit arboretum v rámci Dnů evropského dědictví.
Arboretum v číslech
- 225 druhů dřevin
- 65 druhů jehličnanů – 450 exemplářů
- 160 druhů listnáčů – 600 exemplářů
Významné dřeviny
Mezi vzácné druhy jehličnanů patří sekvojovec obrovský neboli mamutí strom, který je nejobjemnějším stromem na světě, dále také cedr libanonský nebo tisovec dvouřadý. Vzácnými listnáči jsou zejména zmarličník japonský či liliovník tulipánokvětý a mezi keři je to vždy zelená cesmína ostrolistá. Zajímavostí arboreta je jinan dvoulaločný, lidově zvaný ginkgo, známý svými léčivými vlastnostmi.
Autor textu: Bc.Tomáš Pepernik
