Mezi základní povinnosti pošty patří doručování a odesílání poštovních zásilek. Služby pošty využíváme dennodenně a staly se součástí našeho každodenního života. Věděli jste, že se jedná o jednu z nejstarších veřejných služeb vůbec?
Počátek historie poštovnictví je v českých zemích spojený s nástupem Habsburků na trůn. V Hranicích dochází k založení prvního poštovního úřadu už 1. 5. 1785 a v té době se jedná o první a jedinou poštu v okrese. Další byla založena v Lipníku a Přerově, ale až o 55 let později. Dvě poslední sídla pošty v našem městě si mnozí z nás pamatují. Není to tak dávno, kdy se úřad v roce 2004 přesunul nyní již ze staré pošty do obchodního centra Koloseum. To ale nejsou jediné dvě adresy, na kterých jsme mohli poštu nalézt. Kde tedy v Hranicích všude sídlila?
Historie hranické pošty sahá už do roku 1781, kdy po nástupu Josefa II. bylo rozhodnuto o vybudování druhého nejrychlejšího dopravního spojení Vídně s Haličí. Na této nové císařské silnici z Olomouce do Těšína byly v roce
1785 zřízeny poštovní stanice ve Velkém Újezdě, v Hranicích, Starém Jičíně, Příboru a ve Frýdku.
Poštmistr měl v pokoji i císařovnu
Místo prvního hranického c. k. poštmistra získal František de Gerardis, který si pro umístění pošty najal třípokojový byt v prvním poschodí domu na náměstí čp. 119, který se dnes nachází na rohu dnešní Zámecké ulice.
V přízemí využil dva pokoje, z nichž jeden byl určen pro poštovní expedici a druhý jako stáj pro šest až osm koní. Za poštu a za dopravu cestujících byly vybírány poplatky, ale jelikož císařská silnice v úseku z Lipníka do Hranic a do Starého Jičína nebyla ještě hotová, výdělky nebyly valné. Až v roce 1787 byla stavba silnice dokončena a použitelná pro rychlý poštovní provoz.
V listopadu téhož roku cestu také vyzkoušel císař Josef II., který se zastavil na hranické poště při své cestě do Ruska a během přepřahání koní se dokonce procházel asi půl hodiny pod městským podloubím.
Hranická pošta dopravovala osoby, balíkovou a listovní poštu ve směru na Olomouc a na Krakov, kde ji přebírali k další přepravě místní poštmistři. Listovní pošta byla vypravována denně i v neděli. Poštovní vůz vypravený o půlnoci z Vídně dojel do Hranic za jeden a půl dne, tedy cestující a dopisy odeslané v pondělí večer z Vídně byli v Hranicích ve středu odpoledne. Rozsah dopravované pošty tak stále narůstal. Návštěva císaře Josefa II. nebyla pro hranického poštmistra nijak výjimečná. S významnou aristokracií se na hranické poště dveře netrhly.
Po osudové bitvě tří císařů u Slavkova v prosinci 1805 zažil hranický poštmistr vzrušující chvíle, kdy před poštou zastavily vozy s rakouskou císařovnou Marií Terezou Neapolsko-Sicilskou, která prchala z Olomouce do Frýdku. Během občerstvení koní pobyla císařovna v poštmistrovském pokoji.
Honosnou poštu navštívila carevna
Roku 1815 byla pošta majitelem domu z náměstí vypovězena, a proto se tehdejší poštmistr Stadtmüller rozhodl postavit vlastní dům pro poštu se stájemi pro všechny koně. Pošta se přemístila na předměstí do domu čp. 186, který se nacházel na dnešní Třídě Československé armády až do roku 1977, kdy byl zbourán.
I tato honosná budova nové pošty hostila významné cestovatele, jako byla například ruská carevna Alexandra Fjodorovna. Zavedením železniční přepravy osob a poštovních zásilek Ferdinandovou severní dráhou po dokončení hranických viaduktů provoz poštovní stanice značně poklesl.
S nástupem nového poštmistra roku 1855 se pošta opět stěhovala, ale tentokrát jen o ně- kolik budov dál, do domu čp. 190 ve stejné ulici. Měla sice výhodnou polohu pro vjezd a výjezd poštovních vozů a osobní dopravu cestujících, ale vzdálenost od centra města se vzrůstajícími potřebami úřadů, soudu, obchodu či průmyslu přestala vyhovovat. Z toho důvodu se pošta opět přemisťuje, a to do Radniční ulice čp. 68 (dnešní restaurace Agostini).
Zaveden telegraf a později i telefon
V květnu 1869 sem bylo dokonce zavedeno telegrafní vedení. Provoz poštovního a telegrafního úřadu v Hranicích ve druhé polovině 19. století ale zřízením dalších továren a provozů dál rychle narůstal, budova v Radniční ulici již koncem století nestačila a pošta se opět stěhuje. Nyní do prostornějších místností celého přízemí domu čp. 122 na hlavním náměstí, kde dnes sídlí Generali Česká pojišťovna.
Budově bývalé pošty v Radniční ulici zůstalo i po přemístění úřadu označení „Hotel Pošta“. Dvoupatrová budova nové pošty na rohu náměstí a Janáčkovy ulice měla výhodnou polohu. Byla mnohem prostornější pro umístění všech provozů a měla i rozsáhlé stáje pro ustájení poštovních koní a vozů. Od roku 1905 byl na poště v provozu také telefon.
Koně nahradila auta
Tísnivý stav pošty ve městě, který byl pociťovaný již před první světovou válkou, byl po zřízení poštovní spořitelny v budově, telefonních hovoren a telefonní centrály s rozšířenou telefonní sítí ve městě a okolí neudržitelný. Po osvobození a vzniku Československé republiky 1918 a s rostoucím počtem obyvatelstva města provoz na poště narůstal.
Kvůli neustálým stížnostem občanů na nedostatečné a nevyhovující prostory pro provoz pošty rozhodla městská rada, že pro poštovní a telegrafní úřad, telefonní ústřednu a poštovní spořitelnu postaví novou, prostornější a účelnější budovu.
Nejvhodnějším místem se stal pozemek pod domem starých kasáren na dnešní třídě 1. máje. Dům čp. 366 byl stržen a nahrazen zcela novou stavbou. Počátkem roku 1928 byl nový poštovní úřad otevřen pro veřejnost.
Provoz pošty vzrůstal neobyčejným tempem. Místo koňského potahu byla zavedena automobilová doprava a úřad byl postupně modernizován až do současné podoby. Na třídě 1. máje pošta zůstala až do jejího posledního sedmého přesunu o pár metrů dál do obchodního centra Koloseum v únoru 2004. Bohatá a obsáhlá historie hranické pošty by si určitě zasloužila více pozornosti.
